PŘEKLADY DO ANGLIČTINY

Překlady do angličtiny - odborné i všeobecné

       Vyhotovujeme překlady  do angličtiny všech běžných i odborných druhů dokumentů jako jsou např. audity, atesty, internetové strany, literatura - próza, poezie, osvědčení, diplomy,lékařské zprávy, žaloby, odvolání , dovolání, zákony, vyhlášky, odborné posudky,  manuály, normy, novinové články, obchodní korespondence, podklady pro kontrolu kvality, programy, programové nápovědy, prospekty, příručky, reklamní texty a bannery, rodné listy,  výpisy z rejstříku trestů, výroční zprávy, vysvědčení a další.

      Angličtina Z Wikipedie, otevřené encyklopedie Skočit na: Navigace, Hledání Angličtina (English) Rozšíření: viz text Počet mluvčích: * 402 miliónů (3. místo) * druhý jazyk pro 350 miliónů – 1 miliarda Klasifikace: * Indoevropské jazyky o Germánské jazyky + Západogermánské jazyky Písmo: Latinka Postavení Regulátor: není stanoven Úřední jazyk: viz text Kódy ISO 639-1: en --- eng (B) eng (T) SIL: ENG Wikipedie en.wikipedia.org Angličtina je západogermánský jazyk, původem z Anglie. Je třetí nejrozšířenější mateřský jazyk na světě. Obsah [skrýt] * 1 Rozšíření * 2 Historie * 3 Abeceda a výslovnost * 4 Gramatika * 5 Slovní zásoba o 5.1 Počet slov o 5.2 Původ slov * 6 Vzorový text o 6.1 Všeobecná deklarace lidských práv * 7 Související články * 8 Externí odkazy [editovat] Rozšíření Dnes se anglicky mluví v mnoha zemích světa. Jako mateřština figuruje mimo jiné v těchto zemích: * Spojené království * Irsko * Spojené státy americké * Austrálie * Nový Zéland * Kanada * Jihoafrická republika Je však používána v mnoha zemích jako jeden z úředních jazyků (Indie, Kanada, Jižní Afrika). Používá se však i mezi lidmi z různých zemí, kteří si navzájem nerozumí, ale používají ji jako mezinárodní dorozumívací prostředek. Kvůli rozšíření v zemích, kde není mateřským jazykem, se vyvinulo mnoho mutací angličtiny mícháním s jazykem dané země. Tyto dialekty se nazývají jmény, které vznikly jako slovní hříčky nejčastějších chyb ve výslovnosti: * Engrish v Japonsku, neboť Japonci velmi špatně vyslovují hlásku L a vyslovují namísto ní R * Franglais pro spojení francouzštiny a francouzského slova Anglais (angličtina) * Spanglish pro latinskoamerické přistěhovalce ze slov Spanish English (španělská angličtina) * Swenglish (Swedish English) pro švédštinu Neobratná angličtina v podání Čechů, kteří do ní zavlékají českou větnou stavbu a další čechismy, bývá někdy označována jako Czenglish. Anglicky se dnes hovoří v následujících zemích: Americká Samoa, Americké Panenské ostrovy, Anguilla, Antigua a Barbuda, Aruba, Austrálie, Bahamy, Barbados, Belize, Bermudy, Botswana, Britské indickooceánské teritorium, Britské Panenské ostrovy, Brunej, Cookovy ostrovy, Čína, Dominika, Dominikánská republika, Eritrea, Etiopie, Falklandské ostrovy, Fidži, Filipíny, Gambie, Ghana, Gibraltar, Grenada, Guadeloupe, Guam, Guyana, Honduras, Indie, Irsko, Izrael, Jamajka, Jihoafrická republika, Kajmanské ostrovy, Kambodža, Kamerun, Kanada, Keňa, Kiribati, Libanon, Lesotho, Libérie, Malawi, Malajsie, Malta, Marshallovy ostrovy, Mauricius, Mikronésie, Montserrat, Namibie, Nauru, Nizozemské Antily, Nový Zéland, Nigérie, Niue, Norfolk, Pákistán, Palau, Papua-Nová Guinea, Pitcairn, Portoriko, Rwanda, Saint-Pierre a Miquelon, Samoa, Severní Mariany, Seychely, Sierra Leone, Singapur, Somálsko, Spojené státy americké, Srí Lanka, Svatá Helena, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Svazijsko, Šalamounovy ostrovy, Tanzanie, Tokelau, Tonga, Trinidad a Tobago, Turks a Caicos, Uganda, Vanuatu, Zambie, Zimbabwe Úředním jazykem je angličtina v těchto zemích: primární – Spojené království, Spojené státy, Austrálie, Nový Zéland, Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Bermudy, Dominika, Gibraltar, Grenada, Guyana, Jamajka, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Trinidad a Tobago, jeden ze 6 jazyků OSN jeden z hlavních – Belize, Hongkong, Indie, Irsko, Jihoafrická republika, Kanada, Singapur, Evropská unie doplňkový – Argentina, Fidži, Filipíny, Ghana, Gambie, Kamerun, Keňa, Kiribati, Kostarika, Lesotho, Libérie, Mikronésie, Namibie, Nigérie, Nikaragua, Malta, Marshallovy ostrovy, Pákistán, Panama, Papua-Nová Guinea, Samoa, Sierra Leone, Svazijsko, Šalamounovy ostrovy, Tanzanie, Zambie, Zimbabwe [editovat] Historie V tmavě modrých zemích je angličtina většinovým jazykem, ve světle modrých pouze úředním V tmavě modrých zemích je angličtina většinovým jazykem, ve světle modrých pouze úředním Germánsky mluvící kmeny z různých částí severozápadního Německa (Sasové, Anglové) a Jutska (Jutové) v pátém století našeho letopočtu vpadly do východní Anglie. Zde se jejich jazyk, anglosaština, rozšířila bud tím, že nově příchozí původní keltské obyvatelstvo vytlačili, nebo došlo k postupné asimilaci a původní obyvatelé postupně jazyk a kulturu nové panující vrstvy přijali. Angličtina je tedy svým původem anglofríský jazyk. Ať už byl postup jejího rozšiřování jakýkoliv, jednotlivé germánské dialekty se časem sloučily do jazyka dnes nazývaného „staroangličtina“ jež připomínal některá dnešní nářečí severozápadního pobřeží Německa a Nizozemí (resp. Fríska). Psaná angličtina si dlouho dále udržovala svoji syntetickou strukturu a víceméně byla tvořena jedním literárním standardem. Oproti ní mluvená staroangličtina tuto strukturu postupem doby ztrácela a stávala se více analytickou. Přišla o komplexnější systém práce s podstatnými jmény a začala se více spoléhat na předložky a pevné pořadí slov. Předpokládá se též, že byla ovlivňována vývojem britonských jazyků. Později byla ovlivněna i příbuznou staronorštinou patřící mezi severogermánské jazyky kterou používali Vikingové usídlení především v severních oblastech a při východním pobřeží až k dnešnímu Londýnu v historické oblasti dnes známé jako Danelaw. V roce 1066 si Anglii podmaňují Normané. Dalších tři sta let tak normanští králové a vysoká šlechta používá pouze anglonormanštinu blízce příbuznou starofrancouzštině. Do staroangličtiny přechází mnoho normanských slov, později je množství slov převzato i z latiny a řečtiny a ve slovní zásobě zůstávají až do dnešních dnů. Normanský vliv silně ovlivňuje vývoj jazyka v následujících staletích aby vyústil do takzvané „Middle English“. (Někdy překládáno jako „střední angličtina“.) Během patnáctého století prošel jazyk velkými změnami výslovnosti samohlásek a londýnský dialekt angličtiny se rozšířil v administrativě a státní správě. Ke standardizaci jazyka přispěl i rozvoj knihtisku. Počátky moderní angličtiny tak lze vysledovat v období života Williama Shakespeara. V roce 1755 Samuel Johnson vydává první slovník angličtiny – Dictionary of the English Language – a vytváří jím první jazykový standard. Roku 1828 zveřejňuje ve Spojených státech Noah Webster vlastní slovník kterým angličtinu zjednodušuje a modernizuje ačkoliv se mnohé jeho novotvary neuchytily a v používání zůstaly konzervativnější Johnsonova slova. Pro moderní angličtinu je příznačné, že se dělí na jednotlivé národní varianty v rámci světa (americká angličtina, australská angličtina atd.) a navíc do ní díky mezinárodnímu obchodu, dnes již bývalé koloniální říši a internacionalizaci opět vstupuje mnoho slov z cizích jazyků. Díky industrializaci a velkým společenským změnám v době průmyslové revoluce a později v průběhu a mezi oběma světovými válkami dochází především ve Velké Británii ke snižování rozdílů jazyka jednotlivých společenských vrstev. Výrazný vliv má zahájení rádiového vysílání ve dvacátých letech dvacátého století jež nejenže vytvořilo prostřednictvím BBC dnešní jazykový standard, ale zároveň přispělo k zahájení uvolňování jazyka a šíření a míchání jeho jednotlivých akcentů tak, jak je tomu dnes. [editovat] Abeceda a výslovnost Podrobnější informace naleznete v článku Anglický pravopisčláncích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]]. Angličtina se píše latinkou. S výjimkou některých cizích slov se obejde bez diakritických znamének. Díky dominantnímu postavení angličtiny ve světě (a též díky výpočetní technice, která zpočátku podporovala především angličtinu) se anglická abeceda stává de-facto standardem pro „základní latinku“ - přestože ne všechna její písmena byla původně obsažena v latině. Anglická abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí: velké: A B C D E F G H I J K L M N malé: a b c d e f g h i j k l m n výslovnost: a/e/ei b k/č/s d e/i f g/dž h i/ai dž k l m n velké: O P Q R S T U V W X Y Z malé: o p q r s t u v w x y z výslovnost: o/ou/u p k/kv r s/š/z/ž t/θ/ð ju/a v u/v x/z i/ai/j z * Angličtina používá nepravidelný pravopis, z nějž jde hrubě odhadnout, jak se to které slovo vyslovuje. Problematická je zejména výslovnost cizích slov, především převzatých z francouzštiny. Většinu slov lze správně vyslovit při znalosti systému otevřených (např. ba, babe) a zavřených slabik (např. bab, babbeh): o a: otevřená – ei; zavřená – æ o e: otevřená – í; zavřená – e o i: otevřená – ai; zavřená – i o o: otevřená – ou; zavřená – o o u: otevřená – jú; zavřená – a * Z hlásek, které angličtina obsahuje navíc oproti češtině, stojí za zmínku zejména dentální frikativy (znělá a neznělá; obě se zapisují spřežkou th). Znělá se přepisuje IPA značkou ð, neznělá θ. Jejich výslovnost je pro Čechy dosti obtížná. Také je velmi často problém rozeznat znělé th od d. * CH se v původem anglických slovech čte Č. * SH se čte Š. [editovat] Gramatika Podrobnější informace naleznete v článku Anglická gramatikačláncích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]]. * Angličtina je analytický jazyk, ve kterém se nedochovalo téměř žádné skloňování (s výjimkou „pádů“ u osobních zájmen, např he (on) vs. him (jemu, jeho)), zato má poměrně pevná pravidla pro slovosled. Jde o tzv. SVO jazyk, tedy jazyk, kde ve větě leží nejdříve podmět (subjekt), pak sloveso (verbum) a nakonec předmět (objekt). * Podstatná jména a slovesa rozlišují jednotné a množné číslo (u jmen se množné číslo tvoří téměř výhradně příponou -s). * Přídavná jména a příslovce se stupňují, některá analyticky (složenými tvary more (více) + stupňované slovo), jiná i synteticky (koncovkami -er, -est). * U sloves je bohatší systém časů než v češtině, např. tzv. průběhové časy nebo čas předpřítomný. * Jako u jiných germánských jazyků (a na rozdíl od většiny slovanských jazyků) angličtina používá členy podstatných jmen; rozlišuje určitý člen (the) a neurčitý člen (a, an). [editovat] Slovní zásoba Germánská slova (buď „původní“ nebo odvozená ze skandinávských jazyků) včetně mimo jiné všech zájmen a spojek mají sklon být kratšími než latinská slova anglická a běžnější v každodenní řeči. Delší slova latinská jsou často považována za elegantnější nebo učenější alternativy. Přehnané používání těchto slov je však obecně považováno za nevhodné. V mnoha případech je možné volit mezi germánskými a latinskými synonymy. V některých případech se pak přidává i varianta francouzská odvozená od stejného latinského základu. Znalost těchto variant umožňuje mluvčímu dobře kontrolovat formální úroveň jeho jazyka. Chce-li například v diskuzi uvést argument velmi přímo, většinou zvolí germánské slovo. Naopak latinská a francouzská slova budou většinou užívána v psaném projevu nebo mluvené řeči formální. Bohatství jazyka pak spočívá v množství různých variant rozdílných významů a odstínů umožnujících komplexně a přesně vyjadřit odstíny popisovaných myšlenek. Angličtina je typická i svou celkově velkou slovní zásobou v oblasti aktivní slovní zásoby a svou přizpůsobivostí. Do běžného použití snadno přijímá technické termíny, často dokonce celé nové fráze. Nové významy velmi často a také velmi snadno vytváří starým slovům slang. [editovat] Počet slov Angličtina má extrémně bohatou slovní zásobu a schopnost přijímat nová slova. Jelikož však na rozdíl od ostatních velkých jazyků neexistuje žádný regulační úřad jež by nová slova „přijímal“, je velmi problematické určit jejich počet a odhady se tak pohybují spíše ve sféře definic než kalkulací. Novotvary vznikají především v lékařství, vědě a technologiích, ale i v dalších oblastech. Jednotlivé slangy se neustále vyvíjejí. Často se navíc uplatňují slova přinesená komunitami přistěhovalců. Druhá editace Oxford English Dictionary, zahrnuje 600 000 slov, ale editoři Merriam Webster's Third New International Dictionary, Unabridged předpokládají, že celkový počet je mnohem vyšší. Global Language Monitor po zkombinování oxfordského slovníku a dalších slovníkových zdrojů odhadl, že angličtina v současnosti obsahuje přibližně 990 000 slov. [editovat] Původ slov Jedním z důsledků normanskofrancouzského vlivu je, že anglická slovní zásoba je poměrně rovnoměrně rozdělena mezi slova germánská (většinou staroanglická) a slova latinská (resp. starofrancouzská, resp. anglonormanská). Bylo vytvořeno již mnoho statistických průzkumů zachycující vzájemné poměry, žádný z nich však nebyl všemi lingvisty zcela přijat. Počítačový průzkum 80 000 slov ze staršího Shorter Oxford Dictionary uveřejněný v Ordered Profusion Thomasem Finkenstaedtem a Dieterem Wolffem v roce 1973 tak například uvádí: * původ z oblastí langues d'oïl včetně francouzštiny a staronormanštiny: 28,3% * z latiny včetně latiny moderní vědecké a technické: 28,24% * z ostatních germánských jazyků (včetně slov přímo převzatých ze staroangličtiny): 25% * z řečtiny: 5,32% * z ostatních jazyků: méně než 1% Jiný průzkum Josepha M. Williamse v Origins of the English Language mezi deseti tisíci slovy převzatými z několika tisíc obchodních dopisů nalézá: * francouzštinu (langue d'oïl): 41% * „původní“ angličtinu: 33% * latinu: 15% * dánštinu: 2% * nizozemštinu: 1% * ostatní: 10% Jisté však je, že 83% z jednoho tisíce nejčastějších anglických slov má anglosaský původ. Stručný výčet oborů, které překládáme : právní texty, medicína, strojírenství, stavebnictví, architektura, obchod, ekonomie, bankovnictví, patentová problematika, ekonomika a finance, obchod, nemovitosti, telekomunikace, elektronika, počítače, chemický průmysl, stavebnictví, strojírenství, zemědělství, sportovní problematika, automobilový průmysl, gastronomie a hotelové služby, obuvnictví, koželužství, zpracování kaučuku a další obory.

 překlady